Kulka, která zahájila první světovou válku: Známka Existence Boha

Prorocká báseň z 15. dubna 1905 

 Jednou z nejčastějších námitek ateistů proti proroctvím je, že jsou příliš vágní a lze je zpětně použít na jakoukoli událost. I když zjevení může mít různou povahu, některá proroctví zjevená Božím prorokům obsahují tak jasné a konkrétní prvky, že jejich božský původ nelze popřít. Prorocká slova zaslíbeného Mesiáše (mír s ním) z roku 1905 obsahují tak ohromné vhledy, že jejich pravdivost se ozřejmí každému upřímnému a racionálnímu hledači pravdy. 

 Tyto božsky odhalené podrobnosti byly popsány v prorocké básni obsahující 12 dvojverší, publikované v páté části jeho vrcholného díla Barahin-e-Ahmadiyya [2]: 

 Znamení se objeví jednoho dne (dnes je 15. dubna 1905), 

které ovládne krajinu, města a louky 

 lidí se zmocní revoluce božským hněvem 

tak náhle, že nahý nebude mít čas se obléct 

 najednou, těžkou pohromou, vše se otřese – 

ať už lidé, stromy, hory nebo moře. 

 V mžiku oka se Země obrátí vzhůru nohama; 

proudy krve potečou jako voda v kanálu. 

 Ti, jejichž noční úbory byly bílé jako jasmín, 

ráno se probudí, jako by v červené barvě topolu byli oděni. 

 Lidé a zvířata zešílí; 

všichni holubi a slavíci zapomenou své písně. 

 Ta hodina dolehne těžce na každého cestovatele, 

a ti, kteří budou na cestě, se ztratí v záchvatu zapomnění. 

 Tekoucí vody horských potoků 

budou červené, jako červené víno, s krví mrtvých. 

 Muži, vysocí i nízcí, budou pohlceni strachem; 

a sám car bude v ten moment v žalostném stavu. 

 Toto božské Znamení bude ukázkou teroru; 

nebe zaútočí tasenou dýkou 

 neopovažuj se to popřít – ó neznalý blázne! – 

Má pravdomluvnost totiž zcela závisí na naplnění tohoto znamení 

 toto je proroctví založené na Božím zjevení a určitě se naplní; 

chvíli tedy počkejte ve spravedlnosti a neochvějnosti 

 nepředstavujte si, že vám bude odpuštěno všechno špatné smýšlení; 

je to dluh, který vám bude splacen v plné výši. 

Tato dvojverší obsahují tak úžasné detaily, že pečlivé studium kteréhokoli z těchto bodů otevírá obrovské možnosti pohledu na to, jak přesně bylo toto proroctví splněno během událostí první světové války. 

Například konkrétní zmínka o tom, jak by byla nepříjemná situace ruského cara obzvláště politováníhodná, je prohlášení, které člověka zanechá neschopného slova: 

“A sám car bude v ten moment v žalostném stavu.” 

 V době tohoto proroctví v roce 1905 byl ruský car Mikuláš II. nejbohatším mužem na světě s odhadovaným majetkem v hodnotě 300 miliard dolarů. [3] Je myslitelné, aby bylo v lidských silách předpovídat, že nejbohatší člověk světa (a rozhodně mezi nejmocnějšími) brzy skončí v naprosté zkáze v důsledku celosvětové pohromy? [4] Takové nevídané poznání může pocházet pouze od samotného Boha. 

Neočekávaný začátek první světové války 

 Jasně uvedeným prvkem tohoto proroctví je náhlost, s níž by pohroma začala: 

“najednou, těžkou pohromou, vše se otřese”

Atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda a jeho manželku Žofii během jejich návštěvy v Sarajevu byl tou jiskrou, která zažehla oheň první světové války. Tento atentát vedl k katastrofálnímu dominovému efektu, který vyvrcholil začátkem světové války. Rakousko-uherské impérium vyhlásilo válku Srbsku, což se setkalo s ruskou reakcí na mobilizaci armády. V důsledku následného sledu událostí se ke konfliktu připojily další světové mocnosti prostřednictvím svých příslušných aliancí, včetně Francie, Německa a Británie. 

 Specifičnost, s níž je tento náhlý geopolitický jev zmiňován v proroctví, přesahuje lidskou moc. To bylo v příkrém kontrastu s obvyklými, postupnými způsoby, které vedou k rozsáhlým válkám. Stejně jako nikdo nemohl předvídat žalostný pád nejbohatšího muže té doby, tak svět považoval vyhlídku světové války za doslova nemožnou. Nejprodávanější kniha Velká iluze vydaná v roce 1910 tvrdila, že rozsah vzájemné ekonomické závislosti na světě prakticky zaručoval, že ze světa bylo odstraněno riziko velkých válek. Udivující je, že lidé měli tuto víru i v měsících před 1. světovou válkou, kdy týdeník TheEconomist vydal v roce 1913 úvodník s názvem “Válka se stává nemožnou v civilizovaném světě”. [5] 

 Pro Čechy by tedy mělo mít zvláštní význam, že se v českých zemích dnes nachází onen kus kovu, který projevuje slova tohoto božského varování. To však není jediné spojení tohoto národa s touto stěžejní událostí. Leopold Lojka, šofér vozidla Franze Ferdinanda, a ten, kdo v Sarajevu provedl nešťastnou špatnou zatáčku vedoucí k atentátu, byl také Čech. Kromě toho byl bosensko-srbský atentátník Gavrilo Princip, který tuto kulku vystřelil, později uvězněn ve městě Terezíně, kde v roce 1918 zemřel na tuberkulózu.